Časté otázky o půjčkách pro nezaměstnané
Otázky, které se opakují v poradnách i mezi čtenáři webu. Odpovědi jsou stručné a směřují vždy na detailní stránku, kde téma rozpracováváme do hloubky — od práva přes praktický postup po varovné signály. Pokud je vaše situace akutní, můžete přejít rovnou na Co dělat, když nemám na splátku nebo na seznam dluhových poraden.
Kde začít, pokud jsem právě přišel o práci
První kroky nejsou o půjčce, ale o ochraně toho, na co máte ze zákona nárok. Do tří pracovních dnů od skončení zaměstnání má smysl podat žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce — od okamžiku evidence za vás stát hradí zdravotní pojištění a vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud máte odpracovanou požadovanou dobu. Souběžně je rozumné spočítat odstupné, prověřit, zda máte nárok na příspěvek na bydlení, a sepsat seznam stávajících závazků (splátky úvěrů, leasing, pojištění). Teprve když je tahle základna pevná, dává smysl uvažovat o překlenovací půjčce. Postup krok po kroku v textu Ztráta zaměstnání: první kroky.
Může nezaměstnaný dostat půjčku?
Záleží na tom, co znamená „nezaměstnaný". Pokud má člověk evidovaný příjem — podporu v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, brigádu na DPP, příjem z pronájmu nebo prokazatelnou nabídku nového zaměstnání — může u licencovaného poskytovatele projít posouzením úvěruschopnosti. Sazby budou ale vyšší než u zaměstnance s pracovní smlouvou na dobu neurčitou a banky bývají opatrnější než nebankovní poskytovatelé. Bez jakéhokoli příjmu má férový poskytovatel povinnost úvěr neposkytnout. Nabídky, které slibují peníze i v takové situaci, typicky pracují mimo zákon nebo s extrémním RPSN.
Více v textu Půjčka pro nezaměstnané: kdy mohou pomoci a kdy raději nepodepisovat a v souvisejících kapitolách o tom, kdy půjčka dává smysl a kdy se jí raději vyhnout.
Je půjčka bez příjmu legální?
Spotřebitelský úvěr „bez příjmu" v doslovném smyslu legální není. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá poskytovateli povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele (§ 86) — tedy ověřit, zda má z čeho splácet. Pokud tuto povinnost poruší, hrozí mu sankce ze strany ČNB a smlouva může být v některých případech neplatná v neprospěch věřitele. Marketingové slogany typu „půjčka bez příjmu" nebo „peníze pro každého" znamenají v praxi buď to, že poskytovatel ověřuje příjem jiným způsobem než výplatní páskou (výpisy z účtu, spolužadatel, ručitel), nebo že porušuje zákon. Druhá varianta je častější u inzerátů, které k tomu přidávají požadavek na poplatek předem.
Detailní rozbor v textu Půjčka bez pravidelného příjmu: rizika a co o tom říká zákon. Souvisí také Poplatky předem za půjčku.
Musí poskytovatel kontrolovat registry?
Posouzení úvěruschopnosti se v praxi dělá kombinací několika zdrojů: výpis z bankovního účtu, doklad o příjmu a dotaz do registrů klientských informací (BRKI a NRKI provozované ČBCB a CNCB, dále SOLUS pro nebankovní sektor). Zákon nepředepisuje konkrétní registr, ale ukládá poskytovateli zjišťovat informace o závazcích žadatele „v rozsahu nezbytném" pro odpovědné posouzení. Většina licencovaných bankovních i nebankovních poskytovatelů registry využívá, protože jinak by nezískala obraz o tom, kolik už žadatel splácí jinde. Slogan „bez registru" proto bývá červený praporek — buď jde o nelegální praxi, nebo o úvěr s extrémně vysokým RPSN, který si vysokou cenou kompenzuje vyšší riziko.
Pokračování v textu Půjčka bez registru: proč je to červený praporek. Zda je poskytovatel legální, ověříte v seznamů regulovaných subjektů ČNB.
Co když mám jen podporu v nezaměstnanosti?
Podpora v nezaměstnanosti je legitimní příjem a u některých poskytovatelů ji lze do posouzení úvěruschopnosti zahrnout. Má ale dva háčky. Je časově omezená — délka podpůrčí doby závisí na věku uchazeče, vyplácí se v řádu měsíců, ne let. A její výše bývá výrazně nižší než předchozí čistý výdělek (zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti definuje procenta z průměrného čistého výdělku, která se v průběhu pobírání snižují). Půjčka, jejíž splátky překračují bezpečný podíl z aktuálního příjmu, se proto v okamžiku, kdy podpora skončí, stane neudržitelnou. Pokud uvažujete o úvěru jen na pár měsíců do nového zaměstnání, pomůže to spočítat na kalkulačce bezpečné splátky.
Detail v textu Půjčka při podpoře v nezaměstnanosti a v přehledu Příjmy, které lze doložit.
Co dělat, když už nestíhám splácet?
První věc je nečekat. Sankce za prodlení a smluvní pokuty rostou rychle a každý další den dělá situaci horší. Druhá věc je nehasit dluh dluhem — další půjčka „na splátky" obvykle problém posune o pár týdnů a zhorší ho tím, že přidá další úroky. Místo toho je rozumné kontaktovat věřitele a požádat o splátkový kalendář nebo odklad splátky, paralelně si dohodnout schůzku v bezplatné dluhové poradně a sepsat si všechny závazky včetně úroků a sankcí. Pokud je dluhů víc a součet překračuje to, co jste schopní ze stávajícího příjmu zvládnout, řešením může být oddlužení podle insolvenčního zákona (z. č. 182/2006 Sb.).
Postup krok po kroku v textu Co dělat, když nemám na splátku. Krizové kontakty najdete na stránce Krizové kontakty.
Jak najít bezplatnou dluhovou poradnu?
Bezplatné dluhové poradenství v Česku poskytuje několik organizací s celostátní sítí poboček: Člověk v tísni (poradny v desítkách měst i online), Charita ČR, Poradna při finanční tísni a síť Občanských poraden. Konzultace je zdarma, mlčenlivost samozřejmá a poradce není placený od žádného věřitele — nemá tedy zájem na tom, abyste podepsali konkrétní produkt. Akreditované poradny navíc mohou připravit a podat návrh na oddlužení, což jinak smí jen advokát, notář, exekutor, insolvenční správce nebo akreditovaná osoba podle § 418a insolvenčního zákona. Kontaktujte poradnu dřív, než se situace zhorší — brzký zásah obvykle znamená méně dluhů na účtu na konci.
Seznam poraden a kontaktů na stránce Dluhová poradna.
Kolik dostanu na podpoře?
Podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním zaměstnání. Procento se v průběhu výplaty snižuje (zjednodušeně: vyšší procenta v prvních měsících, nižší v dalších) a má zákonem stanovený strop, který se odvozuje od průměrné mzdy v národním hospodářství. Pokud nezaměstnanost končí v souvislosti s rekvalifikací, vyplácí se místo „obyčejné" podpory podpora při rekvalifikaci, která mívá vyšší procento. Konkrétní čísla pro aktuální období zveřejňuje MPSV a najdete je také v komunikaci Úřadu práce ČR; tato stránka záměrně neuvádí konkrétní částky, aby obsah nezastaral.
Mechanismus výpočtu a podmínky nároku v textu Podpora v nezaměstnanosti. Souvisí Registrace na úřadu práce.
Mám nárok na odstupné?
Nárok na odstupné vzniká podle zákoníku práce (z. č. 262/2006 Sb., § 67) tehdy, když zaměstnavatel ukončil pracovní poměr výpovědí z organizačních důvodů — typicky zrušení pracovního místa, přemístění zaměstnavatele nebo jeho zánik — nebo dohodou ze stejných důvodů. Výše se odvíjí od délky pracovního poměru: nejméně jednonásobek průměrného měsíčního výdělku do jednoho roku, dvojnásobek od jednoho do dvou let, trojnásobek od dvou let a výš. Vyšší odstupné mohou určovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání) je výše odstupného odlišná — dvanáctinásobek průměrného výdělku. Při výpovědi pro porušení pracovních povinností nárok na odstupné nevzniká.
Výpočet a postup v textu Odstupné: nárok a výpočet.
Jak požádat o rekvalifikaci?
Rekvalifikaci hradí úřad práce ve dvou režimech. Buď jde o rekvalifikaci zajištěnou ÚP, kterou nabízí v rámci své vlastní nabídky kurzů, nebo o tzv. zvolenou rekvalifikaci, kdy si uchazeč vybere kurz a poskytovatele sám a požádá ÚP o úhradu. V druhém případě je třeba podat žádost před zahájením kurzu, kurz musí směřovat k získání kvalifikace pro pracovní místo, na které je reálná poptávka, a poskytovatel musí mít akreditaci. Po dobu rekvalifikace v evidenci ÚP náleží uchazeči podpora při rekvalifikaci místo standardní podpory v nezaměstnanosti. Žádost se podává na krajské pobočce ÚP, kde je uchazeč evidovaný, na předepsaném formuláři.
Postup, formuláře a podmínky v textu Rekvalifikace zdarma přes úřad práce.